pátek 23. prosince 2011

Předvánoční Praha 2011

Jak se říká, v Praze je blaze. Je to pravda. I nám v ní dneska bylo blaze. Výlet se nám vydařil.

Je pátek 23. prosince a my stojíme na hlavním nádraží v Táboře. Inu moc nás zde není, zato si ale myslím, že to bude daleko lepší výlet. Naplánováno je na dnešek spoustu věcí (kino, muzeum, vánoční trhy a nákupy a oběd), tak uvidíme, co všechno stihneme. Vymyslet program na dnešní den, vůbec nebylo jednoduché! Pohřeb Václava Havla nám ledacos kazil…

Do Prahy vjíždíme okolo půl jedenácté dopoledne. Na Václaváku postává spousta lidí. Nejen kvůli vánočním trhům, které jsou každoročně znamenité, díky svým teplým nápojům a sladkým trdelníkům. Ale také kvůli rozloučení se s panem prezidentem. My hbitě procházíme tlačenicí lidí. Míříme na Anděla, kde máme zkouknout pokračováni Mission Impossible, tentokráte Ghost Protokol a v pořadí již čtvrtý snímek s Tomem Cruisem v hlavní roli. Podle mého soudu, tenhle film stojí za starou belu. Už v prvních pěti minutách má být minimálně pětkrát mrtvý, jenže to by nebyl agent Ethan Hunt, aby to všechno nepřežil. Po dvouhodinovém boji zlých proti dobrým, je konec. Z kina vycházíme a nestačíme se ani divit, kolik, že je najednou hodin. Teď je nám jasné, že přejet celou Prahu, vyškrábat se k Národnímu památníku na Vítkově, prostě nestíháme.

Vyzvedáváme tedy kousek od Anděla kamaráda a pokračujeme na Malou stranu. Tam si procházíme stálou expozici. Opět po pár letech, koukám na obří mimina, co tam lezou po čtyřech. Také na hrad a okolí je nádherný výhled. A pro ty nejmenší z nás, kteří to tam neznají je to fajn procházka. Všechno tak krásně vánočně svítí, ale není zima. To je dobře. Procházíme dál. Ocitáme se na Staromáku. A další trhy, tentokráte to procházíme rychleji, máme hlad jako vlci. Usedáme na večeři, každý si dává, na co má zrovna chuť a po jídle míříme do Pařížské ulice. Ne na nákupy, ale podívat se, na co nikdy nebudeme mít. Přichází trochu zklamání, když na druhé straně mostu, tam na kopci není osvícen metronom. Vracíme se zpět na hlavní nádraží, protože se blíží doba odjezdu. Nikoho jsme neztratili a jeden k nám cestou přibyl. To zní dobře, ne?

Troufám si i za ostatní tvrdit, že letošní Praha se nám povedla. Nic uspěchaného, nikde nás moc netlačil čas. Naopak ani dlouhé prodlevy mezi různými místy jsme neměli. Letošní naplánování bylo zkrátka na jedničku, jen příště musíme vybrat lepší film.

Žádné komentáře:

Okomentovat